Historie nočních elfů je mnohem delší, než lidská, zato v ní není tolik přesně stanovených dat, rozličných království a jmen. Dá se však říci, že většina nočních elfů pamatuje Válku Prastarých - i její hrdiny, z nichž někteří dosud žijí mezi nimi. Ti, kteří ji sami nezažili, vyrůstali na příbězích o ní. I proto vám doporučuji si následující delší část lore přečíst, pokud se rozhodnete hrát nočního elfa v roleplay.
Úsvit věků
Na počátku světa, nyní známého jako Azeroth, titáni stvořili Studnu Věčnosti, zdroj vší magie na planetě. Umístili ji do srdce jediného velkého kontinentu, známého jako Kalimdor.
Zin-Azshari
Za čas si cestu k ní našla skupina nočních humanoidů, kteří se usadili na jejích březích a vesmírné energie Studny je změnily: zesílili, zmoudřeli, přestali stárnout. Jejich pleť se zbarvila odstíny fialové a vyrostli do výšky. Kmen sám sebe nazval dětmi hvězd, Kaldorei.
Věřili, že v třpytivých hlubinách Studny během dne dřímá jejich měsíční bohyně, Elune. První kněží a věštci kaldorei pak s neutišitelnou zvědavostí zkoumali Studnu a pracovali s její mocí, noční elfové tak ovládli mocnou magii, jakou si trolové nikdy dříve nedokázali představit. Jejich společnost rostla a zabírala další a další území.
Lady Vashj
I přes pokusy trolů elfy zastavit, kaldorei poráželi trolly po celém kontinentu a zanedlouho ohrožovali dvě tehdy největší trollí říše světa: Amani a Gurubashi. Obě říše se doslova během několika let rozpadly, neschopny odolat náporu elfů a jejich proklaté magie. Tak rychlá, snadná a úplná porážka trolly šokovala a vzbudilo jejich nehasnoucí nenávist k elfům, trvající do dnešních dnů.
Po čase se zvědaví noční elfové spřátelili s mocnými bytostmi, mezi které patřil i Cenarius, který strávil dlouhé věky snahou naučit je úctě k rovnováze přírody a empatii ke všemu živému. Jediné bytosti, kterých se noční elfové vyvarovali, byli prastaří draci. Samotářští a prastaří bránili zemi před hrozbami. Noční elfové usoudili, že Draci je neohrozí, protože jsou to ochránci světa, a že je tedy lepší nechat je i jejich tajemství na pokoji.
Elfí civilizace se rozšířila nezměrným způsobem - jejich cesty a sídla se rozprostírala po celé šíři temného kontinentu.
Jejich nádherná a mocná královna Azshara vybudovala přímo na břehu Studnice palác zázraků, Zin-Azshari, v jehož skvostných síních směli dlít jen její nejoblíbenější poskoci. Nazvala je Urozenými či Vznešenými (Highborne, Quel'dorei) a oni splnili každý její rozmar a uvěřili, že jsou lepší, než zbytek jejich národa, který byl od těch dob pokládán za nižší kastu.
Azshařina zvědavost ji přiměla rozkázat vzdělaným a nadaným Quel'dorei, aby prozkoumali všechna tajemství Studny věčnosti a odhalili skutečný důvod její existence.
Urození se vrhli do studia se zápalem a dennodenně Studnu používali a zkoumali, až se u nich vyvinuly schopnosti ovládat její energie.
Jak jejich lehkomyslné experimenty pokračovaly, objevili prazákladní arkánní magii a rozhodli se ovládnout i ji, přestože tušili, že je nebezpečná.
Cenarius a mnoho starších je varovalo, že z jejich pokusů vzejde jen katastrofa, ale královna a její vyvolení jen dál zvyšovali svou moc, nehledě na důsledky.
Válka Prastarých
A tak započala zkáza elfů - čím větší byla jejich moc, tím krutější a povýšenější bylo jednání Azshary i ostatních Vznešených, dokonce se vliv arkány začal projevovat na jejich vzhledu.
Královna Azshara sleduje stavbu portálu
Studna Věčnosti, kterou aktivně používali, posloužila jako maják pro bytosti, kteří pátrali po takových starých titánských zdrojích po mnoha galaxiích, aby je mohli vstřebat a zničit.
Tehdy padlý titán Sargeras zkontaktoval královnu Azsharu. Pod maskou ctihodného boha ze Studny, který jí nabízí své síly, přesvědčil ji a jejího nejoddanějšího rádce, lorda Xavia, aby mu otevřeli bránu do Kalimdoru. Tudy by tento mocný bůh mohl přijít, aby požehnal celé rase kaldorei... a vyhladil všechny ostatní rasy, které byly shledány nehodnými.
Azshara, posedlá svou neporazitelností a mocí, jeho nabídku přijala, rozhodnuta vládnout světu po jeho boku.
Jak se portál do světa smrtelníků zvětšoval, Sargeras posílal početnější a mocnější "vyslance".
Byli to členové jeho nesmrtelného vojska, jinak známého jako Plamenná Legie, která již vypálila bezpočet jiných světů.
Když se portál blížil svému dokončení, skupina kaldorei, vedená Malfurionem Stormrage (prvním druidem), Tyrande Whisperwind (kněžkou Elune) a Jarodem Shadowsong, varovala elfy před nebezpečím plynoucím z portálu i šílené Azshary a začala proti královně organizovat odboj, který měl portál sabotovat.
Studna Věčnosti, otevírání portálu
Sargeras hrozbu pochopil správně a okamžitě rozkázal, aby část Legie, která již prošla portálem, zničila všechny zrádce... což zahrnovalo i většinu rasy kaldorei.
Přestože byli elfové nižších kast překvapení zradou vlastní královny, která se ukrývala se Vznešenými v bezpečí svého Zin-Azsharského paláce, zatímco armády démonů vyhlazovali její lid, nakonec se dokázali sjednotit pod vedením lorda Ravencresta a Sester Elune.
Lord Kur'Talos Ravencrest
Jak válka pokračovala, objevilo se mnoho Prastarých obránců světa i spojenců ze Smaragdového Snu a pomohlo Malfurionovi Stormrage portál do Netheru zavřít.
Zemští, Stromovci, Dračí aspekty, Cenarius, taureni a furbolgové, všichni čelili postupující Legii spolu s kaldorei.
Za pomoci Cenariova učení dokázal první druid narušit téměř dokončený portál a uzavřít svůj svět před neporazitelným Sargerasem.
Rozdělení světa
S takovým množstvím přebytečné energie nakonec Studna Věčnosti implodovala v katastrofě, kterou známe jako Rozdělení světa. Mnoho Vznešených i prostých kaldorei skončilo na dně moře a bylo proměněno v mořské plazy, nyní známé jako nágy.
Studna Věčnosti před implozí
Kalimdor byl roztržen na čtyři části, které od sebe oddělil oceán, v jehož středu víří trvalá anomálie známá jako Maelstrom, v místě, kde kdysi bývala Studna Věčnosti. Přílivová vlna smetla všechny, kteří se nezachránili vysoko v horách. Celá města zmizela v hlubinách oceánů beze stopy.
Po smrti většiny Vznešených se kaldorei odvrátili od dědictví arkánní magie a započali novou kulturu soustředěnou na soužití s přírodou. Usadili se na posvátných mýtinách kolem hory Hyjal.
Noční elfové se mnoho let snažili obnovit vše, co zbylo z jejich dávného domova, nechali své chrámy a silnice zarůst vegetací a místo toho si budovali nové domy v korunách stromů. Změnili tradiční uspořádání společnosti.
Mladý Jarod Shadowsong a Sestry Elune
Malfurionův bratr Illidan, který chtěl arkánní magii ve světě zachovat i po zničení Studny Věčnosti, se ovšem dostal na Hyjal také. Do jezera na samém vrcholku hory vylil tři ampule naplněné vodou původní Studny Věčnosti a proměnil tak obyčejné horské vody v další zdroj arkány. Za tento čin byl polapen svým bratrem Malfurionem a uvězněn v hlubinách druidích brlohů pod bdělým dohledem Maiev Shadowsong.
Po čase, draci, kteří přežili Rozdělení, opustili svá doupata a pozorovali plody práce druidů.
Když se od arcidruida Malfuriona dozvěděli o existenci nové Studny Věčnosti, pochopili, že dokud Studna existuje, je hrozbou pro celý svět a lákadlem pro Plamennou legii. Arcidruid s nimi tedy uzavřel úmluvu, že noční elfové budou bránit novou Studnu věčnosti.
Smaragdový Sen
Alextrasza přinesla očarovaný žalud G'haniru, a nechala z něj ve Studni vyrůst Nordrassil, první Strom Světa, jehož kořeny celý zdroj magie zakryly. Nozdormu požehnal Nordrassilu tak, aby dokud bude strom stát, jeho strážci byli nesmrtelní, nestárli a neonemocněli. Ysera pak propojila strom se svou vlastní říší, éterickou dimenzí zvanou Smaragdový Sen.
Jako součást mystického paktu souhlasili druidé, že budou po celá staletí spát, aby jejich duše mohly putovat Yseřinou říší a tak se naučit víc o rovnováze přírody a její moci. I když se obávali ztratit tolik let života kvůli hibernaci, svou část dohody s ní dodrželi.
Dlouhé bdění
Tyrande Whisperwind, velekněžka Elune, se stala vůdkyní národa nočních elfů - vedla kaldorei po tisíce let během jejich strážení Nordrassilu a Studny pod jeho kořeny. Většinu toho času strávila beze své lásky, Malfuriona Stormrage, který spolu s ostatními druidy udržoval rovnováhu přírody ze Smaragdového snu. Kdykoli se ale kaldorei octli v nouzi, druidé procitli, aby je bránili.
Exodus Quel'dorei
První taková krize bylo vyhnání zbývajících Vznešených, kteří se odmítli vzdát arkánní magie a původně se snažili sžít se společností nočních elfů. Nedokázali překonat palčivou závislost na arkáně a nazvali druidy zbabělci. I přesto, že byli varováni, že použití arkánní magie znamená trest smrti, jejich vůdce Dath'Remar jako druh protestu vyvolal nad Ashenvale strašlivou magickou bouři. Noční elfové se nedokázali poskvrnit jejich krví, místo toho Vznešené vykázali za moře, kde se usadili na jednom z nově vytvořených kontinentů a založili Quel'Thalas.
Válka Satyra, Kosa Elune
Další krizí byla válka se Satyry, která stála noční elfy mnoho životů.
Satyr
V zoufalství tehdy někteří z druidů začali používat nebezpečnou proměnu ve vlka, která byla objevena a vzápětí zakázána Malfurionem Stormrage, podobu smečky.
Tito druidé pak zkusili použít kosu Elune, aby ovládli svou nestabilní vlčí formu, ale selhali a tak se z nich stali první worgeni, nestárnoucí a prokletí.
Místo toho, aby je zničil, uzavřel je Malfurion v dimenzní kapse ve Smaragdovém snu, kde usnuli pod stromem Daral'nir.
I když ztráty nočních elfů byly ohromné, satyři nakonec prohráli a byli nuceni smířit se s existencí v osamělých sektách na nepřístupných místech.
Válka Pohyblivých písků
Největší válkou těchto dob byla válka Pohyblivých písků.
Strážkyně v Silithus
V dobách minulých porazily trollí říše rasu aqir a zahnaly skupinu jejich přeživších do starodávného titánského zařízení Ahn'qiraj. Během staletí se tito aqir stali qiraji a začali sloužit Starému bohu C'thunovi, uvězněnému v srdci tohoto zařízení. Přidala se k nim další hmyzí rasa, spřízněná s aqir, silithidé.
Noční elfové, vedeni Fandralem Staghelmem, přišli bojovat proti C'thunovi, ale po brutální smrti Staghelmova syna (zajat a zaživa roztrhnut na dva kusy před očima otce a jednotek kaldorei generálem Rajaxxem) a ztrátě vesnice Southwind se stáhli.
Teprve pomoc dětí dračích aspektů dokázala zahnat hmyzí armády zpět do bran Ahn'qiraj. Mladí draci pak vlétli do města, aby vytvořili zeď skarabů a uvěznili tak hmyzí armády uvnitř - sami však byli zajati s nimi.
Fandral Staghelm dostal žezlo ke zdi skarabů, které ji mělo jednou otevřít k bitvě, ve které budou qiraji definitivně poraženi. Fandral, zraněný smrtí svého syna, žezlo roztříštil a navěky tak pokazil pouto mezi nočními elfy a dračími letkami.
Třetí válka a konec věčnosti
Izolace nočních elfů skončila během Třetí války, kdy do Kalimdoru ve velkém dorazili uprchlíci z Východních království i nová Thrallova horda, která se poprvé pokoušela najít domov místo devastace a ničení.
Orkové v Ashenvale
Klan Warsong byl vyslán do Ashenvale ve snaze najít zdroje, aniž by něco tušil o původních obyvatelích oblasti. Noční elfové okamžitě zaútočili na vetřelce ničící jejich hvozdy. I když orkové zpočátku vyhrávali, do boje se nakonec zapojil i polobůh Cenarius, který si orky spletl s démony a zničil většinu jejich základen. Zoufalí orkové se opět napili démonické krve, a tak získali dost moci k zabití Cenaria.
Uprostřed tohoto konfliktu mezi orky a nočními elfy zaútočily na Kalimdor i Legie a její děsivá Pohroma nemrtvých.
Tyrande Whisperwind probudila druidy ve snaze získat pomoc, stejně tak osvobodila uvězněného Illidana Stormrage, ale neobrátila se na orky ani na lidi.
Noční elfové se spojili se smrtelnými rasami až ve chvíli, kdy došlo na poslední bitvu, během které se Archimonde pokusil absorbovat síly nové Studny Věčnosti skrze strom Nordrassil.
Ani aliance se smrtelnými nakonec démony nezastavila. Zdržela je ale dost dlouho na to, aby arcidruid Malfurion dokončil magický rituál, kterým probudil primální síly v Nordrassilu a povolal proti Archimondovi tisíce bludiček, což mělo za následek explozi démonického vůdce i samotného stromu světa. Tímto pro záchranu Azerothu noční elfové obětovali svůj domov i svou nesmrtelnost.
Po Třetí válce
Vítězství na Hyjal stálo noční elfy mnoho. Ztratili domov, který obývali po tisíce let, milovaný strom Nordrassil a spolu s ním i zdroj ochrany před stárnutím, nemocí a slabosti. I když se Nordrassil časem pomalu začal léčit ze svých ran, elfové poprvé pocítili, jaké to je být nemocný.
Výhled na Teldrassil z Auberdine
A tak skupina druidů, vedená Fandralem Staghelmem, zatoužila stvořit nový Strom Světa, který by obnovil nesmrtelnost nočních elfů.
Malfurion Stormrage je varoval před tímto sobeckým činem, ale když náhle upadl do kómatu a jeho duše se ztratila uprostřed Snu, Fandral dál pokračoval ve svých plánech a nebylo už nikoho, kdo by mu dál oponoval. Stal se tak novým vůdcem druidů a na ostrově poblíž severního pobřeží Kalimdoru za pomoci Stromovců vypěstoval druhý Strom Světa, Teldrassil.
V koruně tohoto stromu noční elfové založili velkolepé město Darnassus. Teldrassil ale nesplnil jejich očekávání - i přesto, že vyrostl do ohromné výše, byl zkažený a dračí aspekty jej odmítly požehnat.
Vyslanec z říše lidí...
Po Třetí válce se národ nočních elfů přidal k Alianci, někdy před rokem 25 od příchodu orků. Jejich motivací byly pokračující nájezdy Hordy v rokli Warsong. I když je mnoho jejich bývalých spojenců a území změněno, zkaženo či zničeno, noční elfové se od té doby účastnili mnoha konfliktů, nejvýznamněji druhé války Pohyblivých písků. Ne všichni elfové se ale přidali k alianci. Druidé zformovali neutrální Cenariův Kruh a usadili se v městě Nighthaven v Moonglade.
I když jednotlivci z řad druidů mají důležité role v národě kaldorei, jejich Kruh jako takový zůstává dodnes neutrální a přijímá do svých řad i členy Hordy.
Cenariův kruh se také účastnil druhé války Pohyblivých písků a po novém otevření Temného Portálu vyslal do Outlandu svou expedici. Jeho nejradikálnější odnož, DEHTA, operuje v Northrendu a snaží se zastavit lov domorodých zvířat (i násilnými způsoby).
V době válečného úsilí proti Králi Lichů elfové objevili některá svá ztracená sídla daleko na severu, mnoho z nich i po stažení vojsk v Northrendu zůstalo, aby se dál učilo, bádalo a poznalo taje ledového kontinentu.